Ti, kdo žijí v těle, nemohou se líbit Bohu (Ř 8,8)
Je snad tělo špatné? Mnozí žijí, jako by to tak bylo. Se svým tělem bojují. Ať už jako náboženští horlivci, kteří přemýšlejí o vyloupnutí oka, aby je nesvádělo, nebo jako lidé mimo církev, kteří týrají své tělo nesmyslnými výkony, nedostatečnou stravou atp. Vlastně ti všichni tím „slouží“ svému bohu. Třeba touze „vypadat dobře“ před druhými.
Bůh ale člověka stvořil jako muže a ženu ke svému obrazu a jeho dílo bylo dobré. Není dobré žít v nesprávné představě o zlém těle a dobré duši. Co ale verš z titulku? Co má apoštol Pavel na mysli, když říká: kdo žijí v těle? Myslí tím ty, kdo žijí podle své staré přirozenosti. Podle „starého člověka“. Podle Adamova vzoru, když zatoužil po nezávislosti. Zalíbilo se mu být jako Bůh. Poslechl pokušitele. V této přirozenosti, v tomto těle, se nemůžeme líbit Bohu. A proto, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, aby naplňoval dobré plány s celým stvořením, nemohl člověka nechat žít v zahradě, kde byl strom života. Věčná existence ve stavu vzpoury, to nemohl Bůh dopustit. Vyhnání pak bylo projevem lásky k člověku, jako součást záchrany člověka. Nebylo jiné cesty. Potřebujeme změnit své myšlení. Změnit svůj postoj.
Ježíš Kristus, který byl od počátku, jediný Boží Syn, přišel mezi nás v těle, jako má hříšný člověk – jako máme my. V těle, podle kterého kdyby žil, nemohl by se líbit Bohu. Ano, je zde řeč o tom samém těle (řecky sarx), jako na začátku tohoto zamyšlení. On ale nepodlehl žádnému pokušení a v moci Ducha svatého činil to, k čemu ho Otec poslal. Dokonale naplnil Boží záměr. Vytrpěl smrt – spravedlivý trest za naše zlé skutky i naši vzpouru. Peklo ho ale nemohlo udržet ve své moci. Byl vzkříšen a otevřel nám cestu záchrany.
Pokud vyznáváme Ježíše, jako Pána, v moci stejného Ducha, který vedl a zmocňoval Ježíše, můžeme odhazovat svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb. Ducha své mysli můžeme obnovovat a do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu se můžeme oblékat… (Ef 4,20-24). Dnes platí, že dát se vést smýšlením těla znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. (Ř 8,6).
Je to pro nás dostatečně dobrá zpráva? Dokonale. Bůh nám na svém Synu ukázal jaký je, a jaký je Jeho záměr pro náš život. Ukázal nám, jak být člověkem, jak žít k Božímu obrazu. A nejen to. Dal nám Ducha svatého, v Jehož moci můžeme Boží záměr naplňovat.
Ctirad Hrubý
[Odkaz na související kázání: Život z moci Ducha svatého]