Křesťan ve spleti pravd a hoaxů na internetu

Téma, které je aktuální. Náš svět je propojen sítí internetu. Do prostoru celého světa se dostanou informace, které na druhém konci může uživatel internetu číst, vidět, využívat. Informace jsou ze všech oblastí lidského myšlení, tvoření, umění, seznamování se, cestování, odpočinku, rekreace a jiných. Považuji to za přínosné a jsem vděčný, že doba, kdy jsme se neuměli dostat k informacím, je pryč. Špatně se nám studovalo, hůře se nám žilo bez rychle dostupných informací. Museli jsme trávit spoustu času získáváním informací z knihoven; chozením na vlakové a autobusové nádraží, když jsme si chtěli zjistit a odepsat si spoje; nedaly se z domu objednat jízdenky a letenky; nebyla donáška jídel atp. Informační technologie (IT) dostupné v domácnostech nám šetří spoustu času a zprostředkovávají téměř vše online.

Informace na každém jednom konci internetu může zveřejňovat každý, na druhém konci může zase zveřejněné textové informace a videa přijímat kdokoliv. Většinou nemusí být nikým kontrolovány ani kontrolovatelné. Pracovníci v oblasti IT jsou velmi opatrní na zveřejňování osobních informací, fotek, videí. Říkají, že co je jednou na internetu, tak to tam je. Informace se mohou využít nebo i zneužít k různým cílům, třeba i kriminální povahy.

Ve spleti informací se zcela pochopitelně najde i fantazírování, podivné náboženské představy, rafinované dezinformační kampaně, pornografie, neúčinné léky a výživové doplňky, lži různých kalibrů, snaha zavádět i podvádět čtenáře a jiné. Každý uživatel internetu ví, o čem mluvím. Záměrem lidí, kteří takové věci vkládají do internetové sítě, je často snaha získat pozornost, více čtenářů, více těch, kdo si stránku prohlížejí, a pak následně peníze od inzerentů. Ale jsou i takoví, kteří chtějí jen podpořit své ego, v některých případech se baví na tom, jak jim lidé „naletěli“. Samozřejmě, že internet používají také duševně nemocní a výplody své nemocné mysli tam mají také možnost zveřejňovat.

Pro takové internetové informace se používalo slovo hoax. Označuje podvod, mystifikaci či žertovnou anebo zavádějící zprávu. V elektronické komunikaci hoax označuje speciálně nevyžádaný e-mail nebo zprávu, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc a peníze, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit a pod.

Některé informace se tváří jako křesťanské, ale jde o křesťanské hoaxy. Existují webové stránky, které je konkrétně uvádějí a vystříhají před jejich šířením. Stačí si napsat do vyhledávače „Christian hoax“. Budete překvapeni, co všechno jsou lži, vypadající jako pravda a nic než pravda. Nám konzervativnějším křesťanům hrozí asi více než jiným, že jim budeme věřit a následně je i šířit. Vypadají často jako „biblické“ a „podložené“. Baptista J. Wilson popsal aktuální situaci s onemocněním COVID-19 na stránce známého The Guardian tak, že právě konzervativní křesťanští kazatelé hluboce popírají nebezpečí spojené s šířením koronaviru. V rozporu se zdravým rozumem a biblickou teologií hlásají to, co je jen zdánlivě křesťanské. Avšak nacházejí si posluchače. Řada amerických kazatelů a duchovních ohrozila své stádo organizováním masových bohoslužeb s tvrzením, že virus může být poražen vírou v Boha. J. Merit nazval svůj článek „Někteří z nejviditelnějších křesťanů v Americe selhávají v koronavirovém testu. Namísto lásky nabízejí přísný samospravedlivý soud.“. Všímá si populárního pastora a spisovatele Johna Pipera, který dostal otázku, co by řekl pastorům, kteří tvrdí, že pandemie je Božím rozsudkem nad hříšnými městy a arogantními národy. Odpověděl: „Bůh někdy používá nemoc, aby vynesl zvláštní soud nad těmi, kteří Ho odmítají a oddávají se hříchu.“ Nebo cituje R. R. Rena, redaktora konzervativního křesťanského časopisu First Things, který tvrdil, že „vůbec nestojí za to pro virus ,hromadně vypínat společnost‘ („lockdown“)… Sentiment záchrany životů za každou cenu má démonickou stránku,“ napsal Reno a odsoudil „nedomyšlenou křížovou výpravu proti lidské konečnosti“. Posuďte sami, milí čtenáři, co mohou vyvolat taková sporná tvrzení u povrchně informovaného, ale hluboce věřícího křesťana, který věří autoritám…

Takto by se dalo pokračovat. Ve spleti informací si vybíráme ty „křesťanské“, ale i mezi nimi je mnoho nebezpečných a teologicky falešných zpráv. Často za nimi stojí vlastní ego autora, víc než snaha někomu pomoci. V dějinách církve se to dá nalézt po celou její existenci. I zde nám pomáhá Písmo svaté. V Druhém listu Tesalonickým (2,1-2) je napsáno: „prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás …“ a v Listu Galatským (5,25) se křesťanům doporučuje, aby pokud žijí Duchem, podle Ducha i konali. Tak se nám naznačuje, že ve spleti informací a dezinformací obstojíme tehdy, známe-li autora a pokud sami žijeme Duchem. To, zda autor mluví pravdu, nebo píše hoax, křesťan rozpozná přes znalost Písma v souladu se správným výkladem Písma. A to druhé je neméně důležité: žít život víry. Denně jít za Pánem, denně s Ním mluvit v modlitbě, denně se před Ním kořit a nedávat místo pýše. Víme, že to není jednoduché, protože celý svět dnes je (ale byl i dříve!) veden proti pokoře, proti skromnosti, proti službě, slovem – proti křesťanským projevům. Není divu, že mnozí podléhají a dělají opak. Pod rouškou křesťanství se snaží zaujmout a být viděni, být obdivováni, respektováni, uznáváni, ale také bohatí a vlivní. Shrnují poklady pro sebe, ale nejsou bohatí v Bohu (Lk 12,21). A tak je třeba se rozhodnout v té spleti informací. Vždyť „kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mt 6,21). Jinými slovy, to, na jaké zprávy zaměřuješ svou pozornost a čemu věříš, je také signálem, kde se duchovně nacházíš.

Pavel Procházka